Pravdy (nejen) o souloži

5. srpna 2008 v 20:26 | Jakub "Blackcorpse" Sviták |  Humor
1. Místo ranni soulože, proběhni se po dvoře.
2. Máš-li špatnou náladu, zkus to večer zezadu.
3. Méně piva, více mlíčka - bude ti stát jako svíčka.
4. Pravidelnou souloží život se ti prodlouží.
5. Je ti špatně? To je z vody - proto rychle do hospody.
6. Každý pátek po ránu přehni ženu přes vanu.
7. Suchej tam a mokrej ven, dej nám pán Buh dobrej den.
8. Máš-li svůj úd znavený, užívej sýr tavený.
9.Chceš-li chodit s tvrdým ptákem, musíš jísti buchty s mákem.
10. Chceš-li býti štíhla v pase, vrt se denně na ocase.
11. Kofola je nápoj zdraví - ženám svíra, mužům staví.
12. Chceš-li šetřit na meďáka: Zanech kurev, hoň si ptáka.
13. Půlhodinka onanismu neuškodí organismu.
14. Každé ráno Ovonu, ať máš sílu v ohonu.
15. Jestliže tě něco nutká, pak to spraví soulož prudká.
16. Soulož celé Vánoce - vyhnou se ti nemoce.
17. Přejeme ti v novém roku hodně síly do rozkroku.
18. Máš-li starost se svým ptakem, postříkej ho Lybar-lakem.
19. Každé ráno Staropramen, bude ti stát jako kámen.
20. Bez ženský a tabáku - byl by smutek v baráku.
21. Kdo souloži v kleče nemá nikdy křeče.
22. Jezte sýry - mají vápník, bude vám stát jako krápník.
23. Místo ranní rozcvičky, dej si ptáka do pičky
 


Papat a nežvanit!

9. dubna 2008 v 22:06 | Jakub "Blackcorpse" Sviták |  Próza - vlastní tvorba
Ne každý vzorný spoluobčan se těší takové boží přízni, aby se mu poštěstilo mít možnost stravování v přátelském domácím prostředí. Ti nešťastní musí častěji, než by chtěli, podnikat hrůzostrašnou výpravu do veřejných stravovacích zařízení, oplývajících nebeskou vůní zkaženého psího salámu.
Extrémním případem jsou pak školní jídelny, kde vás šibalsky svůdným pohledem hypnotizuje kuchařka, jejíž obnažená lýtka jsou pokrytá ochlupením, silně připomínajícím naježenou srst rozzuřeného gorilího samce, a jejíž nemravně poodhalené poprsí pohoršuje vetché stařenky, které sem také přicházejí utišit ukrutné kručení v břiše, kvůli kterému si musí večer co večer cpát do uší chuchvalce vaty, aby se mohly v klidu a nerušeně vyspat.
Odvraťme svůj zrak z výstřihu plešatící kuchařky a pohleďme na běloskvoucí talíř pokrytý čímsi, co chroničtí optimisté drze nazývají jídlem. "Kdo by odolal vůni žluklého másla?" říkáte si a s odporem berete do rukou příbor, jehož nažloutlá barva je více pochybná než předvolební sliby kandidátů na předsedu vlády. Při polykání prvního sousta soustředíte veškerou vůli na zastavení dávicího reflexu, který se k vašemu překvapení dostavil asi se sekundovým zpožděním. Po dvou hodinách už oběd odpočívá v dutinách vašeho trávicího traktu a vy se snažíte kymácivým pohybem dovrávorat k východu z jídelny, aniž byste při tom pozvraceli vyžehlené sako přísného ředitele školy.
Říkáte si, jestli vám to hazardování se životem stojí za těch pár ušetřených korun, které beztak rozfofrujete ve stánku s cigaretami s provokativně nápadným varováním před hrozící rakovinou. To raději zalovte hlouběji v kapsách a jděte se naobědvat do úrovňového podniku, kde neriskujete ozáření radioaktivní polévkou, připravenou bývalou zaměstnankyní černobylské elektrárny.
.
.
(Upozornění: Všechny postavy vystupující v tomto textu jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost se skutečnými postavami je opravdu čistě náhodná.)

Kam dál